Maturita


Květen znamená pro studenty čtvrtých ročníků maturitu, takže program jsem měla jasný - učit se a snažit se to skloubit i s jinýma věcma, které jsou narozdíl od maturity smysluplné. V tomhle článku se s vámi podělím, jak o můj názor na maturitu, tak i o to, jak jednotlivé části vypadaly, aby budoucí maturanti věděli na co se mají připravit. A k tomu připojím, jak já jsem plánovala, že se budu učit, a jak to nakonec dopadlo v mém podání.

Já osobně si myslím, že maturita jako zkouška není moc dobře postavená, a když to řeknu na rovinu, tak je to podle mě naprosto nesmyslná blbost. Zkouška zakončující studium by měla dokazovat, že jsme si odtamtud odnesli nějaké vědomosti nebo dovednosti. Problém je už v samotném českém školství - někdy mám pocit, že zazdíváme naprosto vynález internetu, protože vůbec nepracujeme s faktem, že informace a fakta si každý člověk může najít online. Ve škole by nás měli naučit hlavně porozumět věcem a určitě by se mělo podporovat kritické myšlení a schopnost diskuze, bohužel o nějakém seberozvoji ani nemůže být řeč (tedy až na zahraniční kurzy a výlety, které mi daly asi nejvíc). To, že maturita je pro gympl stejná jako pro jiné školy, také není ideální - maturita z angličtiny naprosto neodpovídala našim jazykovým schopnostem, a tak se ani nemůžeme divit, že česká maturita z angličtiny není nikde ve světě uznávána jako adekvátní zkouška - jediná ústní část dokazovala, jak na tom s angličtinou ve skutečnosti jsme. Písemné práce, kde jde hlavně o formu a méně už o obsah, mě zarážely asi nejvíc, ale slohovka z angličtiny to dotáhla na úplně jiný level, protože tam se kladl největší důraz na počet slov; to jestli text, který jsi napsal, zněl dostatečně anglicky a přirozeně bylo už vedlejší. A u ústních maturit je nejdůležitější se vše naučit nazpaměť - tedy až na tu angličtinu, v které se hodnotí hlavně naše reakce v cizím jazyce. A k maturitě jsme si samozřejmě měli přečíst i nějaké ty knížky, ale je pravda, že je v podstatě jedno, jestli jsi danou knížku četl nebo ne, jelikož hlavní je se opět naučit nazpaměť rozbor, který sis někde stáhl nebo poskládal dohromady z deseti dalších rozborů, protože sám bys ty tropy a figury v knížce určil asi těžko - aneb to jsme se sice učili, ale co to je zjištíš, až při učení se daných rozborů. Jo a na vašem názoru ohledně daných knížek taky nezáleží, motiv a téma jsou stejně předem určeny a hlavní myšlenky nalezené v textu samozřejmě taky, prostě odvykládejte to, co od vás chtějí slyšet.
edit: Poslední věta ukazuje to, co jsem si původně myslela co ústní části z češtiny, ale nakonec se mě učitelky zeptaly i na to, jakou knížku jsem si chtěla vytáhnout a vlastně to bylo hrozně fajn. A jelikož jsem se neučila rozbory tak úplně nazpaměť, ale spíše jsem si je jen přečetla, tak jsem stejně mluvila nakonec na základě mých vlastních dojmů z knihy.

To by bylo v kostce tak všechno o tom, co si celkově o maturitě myslím a teď už k jednotlivým částem, z čeho se postupně maturovala, co jsem si já vytáhla, jak jsem se na zkoušku připravovala a jak jsem ve finále dopadla.

slohovka z češtiny
Písemné práce z češtiny jsme psali ještě během toho, co jsme chodili normálně do školy, někdy začátkem dubna. Já jsem určitě vděčná za naši učitelku češtiny, jelikož jsme si společně vyzkoušeli různé útvary napsat, a tak jsem věděla, co po nás chtějí nebo naopak nechtějí. Musím vás varovat, kreativita se tady moc nevyplatí a lepší je se zkrátka držet předem daných věcí, které se od vás očekávají, tím nemyslím to, co mají jednotlivé útvary obsahovat, jelikož je jasné, že každý útvar má svoji specifickou formu, ale spíš teď myslím to, že hodnotitelé dokonce počítají s tím, jak se jednotlivé příběhy mají podle jednotlivých zadání zhruba vyvíjet. U slohovky z češtiny je rozhodně super, že máte zadáno pouze minimum slov, které musíte splnit, nikoliv maximum. Ale stejně si říkám, že ten, kdo se doopravdy věnuje psaní nebo se mu chce věnovat, tak se stejně neřídí těmito škatulkami, které jsou nastaveny pro studenty opouštějící střední školu. Jednotlivé útvary se mohou prolínat, ale na to jakoby se zapomínalo u maturity.
Jinak na výběr jsme měli z deseti témat  a z různých útvarů a jeden ten útvar byl i vypravování s prvky sci-fi, takže je jasné, že tohle jsem si vybrala. A téma bylo v podstatě něco jako, že Země byla obsazena nestvůrama a lidi byli na pokraji vyhynutí. Problém je v tom, že můj příběh dopadl tak, že v podstatě všichni umřeli nebo byli zotročeni, a co jsem slyšela, tak to mělo dopadnout naopak, že se lidi zachránili, tak nevím, co po nás v cermatu nakonec chtěli. Ale to je přesně ten problém, co s tou slohovkou mám, jak někdo může určovat, jak má daný příběh dopadnout, když naše kreativita nás může dovést kamkoliv.
edit: Nejlepší spisovatelé z našeho ročníku dopadli nejhůř, i takoví, kteří vyhráli různé literátní soutěže, takže tohle jenom dokazuje to, o čem slohovka z češtiny u maturity je a není. Mě vždycky sloh bavil a nemyslím si, že bych v něm byla nějak extra špatná, že bych se vůbec neuměla vyjadřovat - myslela jsem si dokonce, že takových 70% bych mohla dosáhnout, ale to jsem si hodně věřila, měla jsem pouze 56,67%, tedy 17 bodů z 30, přičemž 12 bodů byla hranice úspěšnosti. Tato část maturity mě naštvala nejvíc, protože si nemyslím, že bych to napsala až tak špatně.

slohovka z angličtiny
Jak už jsem trochu nakousla v úvodu, tak úroveň angličtiny, kterou potřebujete k tomu, abyste dali maturitu, není zrovna vysoká. Vlastně je to docela pod naši úroveň, co vidím u nás na gymplu, a rozhodně to není žádná výzva, abych pravdu řekla. Dobře, mluvení není moje silná stránka, ale tam ještě nejsme, teď mluvíme o slohovkách. Písemná práce se skládá z dvou částí, z kratšího útvaru, který má mít 60-70 slov, což může být třeba vzkaz nebo e-mail, a z delšího útvaru, který má 120-150 slov, což může být článek nebo třeba i formální dopis nebo něco podobného. Ono vlastně v téhle části ani nezáleží na vaší úrovni angličtiny, v zadání budete mít, co všechno musíte zmínit v dané práci, takže pokud zmíníte, to co máte zadáno plus dodržíte formu daného útvaru a hlavně počet slov, tak je jedno jak moc anglicky vaše práce zní nebo ne. Doopravdy mi přijde, že největší důraz se klade na ten počet slov, a proto jsem to u maturitu furt dokola přepočítavala, jestli jsem se teda vlezla do limitu nebo ne. A ono vyjádřit se v tak malém prostoru je docela fuška, protože tam se opravdu nemůžete rozepsat, v podstatě stačí přeložit zadání a je to.
Já jsem si vypsala, co mají jednotlivé útvary obsahovat, plus, která slova se počítají za jedno, a která za dvě, takže pokud máte někdo zájem, můžete se podívat tady: AJ-PP
My jsme měli zadané vypravování jako delší útvar a mail kamarádovi jako kratší útvar. No, v mailu nemám napsaný předmět, což je asi chyba a v mailu jsem hlavní text taky rozčlenila do jednotlivých odstavců vynecháním řádků mezi nimi, což nevím, jestli úplně mělo být. Ale hej, počet slov jsem splnila, takže by to mělo být v pohodě.
edit: Slohovka z angličtiny dopadla podstatně lépe než ta z češtiny, dala jsem ji na 97,23% a získala jsem 35 bodů z celkových 36ti možných. Takže spokojenost. Této části se rozhodně žádný maturant být nemusí.

zátiší maturantovo, trochu jsem plašila před didakťákem z češtiny

didakťák z češtiny
Didakťák z češtiny je známý tím, že na něj hned vzápětí vzniknou různá "vtipná" videa a meme a maturanti si stěžujou, co všechno tam bylo, co se neučili. Já si myslím, že tahle zkouška byla celkem adekvátní. Já jsem to rozhodně nedala na 100%, někde jsem vyloženě tipovala nebo si to snažila logicky odvodit. Vím, že někteří lidi online si stěžovali na pojmy a figury, které měli najít ve větě - ale ty pojmy tam byly vysvětlené a někde byly i ukázky, takže to mi nepřišlo tak hrozné. Dobře, na druhou stranu, nemá smysl se ani zamýšlet nad tím, jestli je to vůbec důležité, jestli jsme se to vůbec učili a jestli to vůbec k něčemu je, protože není a o tom celá maturita je. Ale didakťák z češtiny mě kupodivu vůbec nenaštval.
edit: Já jsem didakťák dala na 86%, což je možná i lepší výsledek než jaký jsem si představovala. Získala jsem 43 bodů z 50.

didakťák z angličtiny
Poslech a čtení z angličtiny byla vyloženě sranda. Prvně zjistíme, že na poslech nám Cermat zapomněl poslat cédéčka, takže začínáme readingem, a když už dojde řada na ten poslech, tak se nastačím divit, kolik češtiny tam vlastně je. Místo toho, aby začal normálně poslech vyprávěním dvou lidí, předtím je nám řečeno, že "v následující ukázce uslyšíme dvě paní si povídat o tom a tom" a ano, to bylo řečeno v češtině. Já jsem tedy věděla, že to tak bude, na tuhle část jsem se vlastně ani nijak nepřipravovala, ale i tak mi to přišlo, tak primitivní a lehké a nevěděla jsem, jestli se mi chce smát nebo brečet. Jinak vím, že min. jedno slovo jsem v gramatice doplnila blbě, tedy až potom, co jsem to přepsala - měla jsem trochu času navíc, tak jsem si to kontrolovala, a pak jsem začala moc přemýšlet, takže - hlavně moc nepřemýšlejte!
edit: Dala jsem to na 96,85%, tedy 92 bodů z 95, což si myslím není vůbec špatné - akorát tedy nevím, v čem přesně jsem se tam spletla nebo co jsem měla špatně. Ale asi nic zásadního.

třítýdenní svaťák
Ústní jsem měla až 24. a 26. května, takže jsem si udělala plán, podle kterého jsem se měla už od 1. května pilně připravovat, tak abych to všechno stihla a na všechno měla dostatek času. No, bylo 18. května a já se na to ještě pořádně nepodívala, 19. jsem se začla trochu učit, ale nakonec to dopadlo stejně tak, že jsem se na ústní učila až v noci předtím. Ups.
Svaťák v mém podání tedy vypadal spíš takhle: vyhýbání se učení, poslouchání Lil Peepa a sledování anime Shiki.

ústní zkouška ze zeměpisu a literární historie
Ve středu mě čekaly první dvě zkoušky a já jsem strávila noc z úterý na středu čtením si otázek do literární historie - nestihla jsem všechny, k zeměpisu jsem se skoro nedostala, ale nakonec jsem to i tak nějak dala - moc nechápu jak. Musím říct, že maturitní seminář ze zeměpisu mě bavil a doopravdy nás dokázal připravit na maturitu, takže jsem si toho spoustu pamatovala z hodin. Vytáhla jsem si otázku Jižní a jihozápadní Asie, k dispozici jsem měla atlas a na rovinu říkám, že nebýt atlasu, tak tam toho zrovna moc neřeknu. Smutné, já vím. Všichni nás připravovali na to, jak budeme muset sami vykládat, ale nakonec to ve všech předmětech bylo tak, že se mě učitelé ptali na věci - i když bych i mluvila sama v jiných předmětech, tak si myslím, že by mě snad ani nenechali :D Ale v zeměpisu jsem byla fakt ráda, že mi profesor dával otázky. Nějak jsem to totiž uhrála na trojku, takže mazec.
Další zkouška byla z literární historie, ano, maturovala jsem z dvou češtin a tam jsem měla neuvěřitelné štěstí, jak na učitelku, ke které jsem chodila do semináře, tak i na otázku. Přiznám se, že do semináře jsem spíš nechodila než chodila, a když už jsem tam byla, tak jsem zrovna moc pozor nedávala a z otázek jsem si jich pečlivě přečetla možná tak 5 nebo 6. A šla jsem popořadě v tom učení, takže o prvních otázkách jsem nějaké to povědomí měla, o těch posledních vůbec. Hádejte co, vytáhla jsem si čtverku, což bylo Baroko, klasicismus a osvícenství v české a evropské kultuře a J. A. Komenský a B otázka Národní jazyk, jeho sociální a místní diferenciace. Takže otázka, kterou jsem četla a docela jsem ji uměla. Myslela jsem si, že dostanu tak trojku, o to víc mě na poradě překvapila oznámená dvojka. Určitě při zkoušce mluvte nahlas a sebevědomě, protože to dodává na projevu hodně, já jakmile si nejsem jistá, tak spíš kuňkám než mluvím a v tu středu tak vypadaly obě moje zkoušky. Ale nakonec jsem dopadla líp než jsem čekala.

ústní zkouška z českého jazyka  a angličtiny
V pátek jsme zbyli už jen poslední tři maturanti, já jsem maturovala z angličtiny jako úplně poslední. Tomu předcházela ještě čeština, kde jsem si vytáhla Malého prince od Antoine de Saint-Exupéry, což mi nijak neviděla, ani jsem z toho nebyla extra nadšená. Nicméně, ze čtvrtek na pátek jsem se opět učila a prošla jsem si všechny rozbory, akorát jsem si je přečetla s tím, že jsem se maximálně soustředila. Z dvaceti knížek jsem jich sedm nečetla, tak jsem ráda, že jsem si vytáhla knížku, kterou jsem si četla, tuhle dokonce několikrát, ale jinak mi bylo vcelku jedno co si vytáhnu. I když ke konci zkoušky se mě profesorky zeptaly, co jsem si chtěla vytáhnout a to jsem řekla Pána prstenů nebo Na větrné hůrce, jelikož se jedná o moje oblíbené knížky a kdo by rád nemluvil o svých oblíbených knížkách. Tahle část maturity byla skvělá, vlastně jsem mluvila o ukázce z Malého prince a potom o ukázce z encyklopedie a v tomhle jsem neměla žádný problém, jelikož jsem se na to připravila, jakž takž. I když jsem si nepamatovala žádné postavy, které Malý princ potká na planetkách, jelikož jsem na to naposled četla opět před nějakou tou dobou, ale jinak to bylo fajn.
Ústní části z angličtiny jsem se, ani ne bála, ale spíš jsem si tím nebyla moc jistá - nedá se na to moc dobře připravit, plus svoje reakce v angličtině úplně neovlivním. Když jsme si tuto část maturity zkoušely nanečisto v hodinách, tak to bylo mnohem horší, jelikož jsme si to zkoušeli bez přípravy, ale s tím časem na přípravu se dalo vše hezky promyslet - udělat si osnovu, o čem chci mluvit, v čem se dané obrázky liší i to, co bych mohla navrhnout v závěrečném rozhovu, a tak jsem nakonec neměla žádné hluché místo a dokonce mi těch 5 minut povídání o tématu uběhlo tak rychle, že mi připadalo, že jsem teprve začala mluvit. Jinak jsem si vylosovala Ekologii a životní prostředí, což asi není to nejideálnější téma, ale nakonec se o tom mluvilo mnohem lépe než jsem čekala.
A při závěrečné poradě jsem byla nesmírně mile překvapena tím, že jsem, jak ústní část z češtiny, tak z angličtiny, dala na plný počet bodů. I učitelé byli překvapeni.

Takže když to spočtu s didakťákem a slohovkami, tak jsem maturitu dala na 8, tedy 1,3,2,2.

Vím, že tento článek byl docela dost dlouhý a vlastně to asi ani nikoho ve výsledku nezajímá, ale já jsem to pojala spíš jako moje poohlédnutí za maturitou, takže se zpětně budu moct někdy podívat, jak ta moje maturita vypadala.

Ze začátku se to zdálo jako větší nesmysl než jaký to nakonec byl. A pro vás budoucí maturanty mám jednu radu, pokud budete mít svaťák delší jak jeden týden, tak si užívejte volného času a učení klidně nechte až na ten týden před maturitou - bohatě to stačí. Já jsem se akorát cítila vinně, když jsem se neučila, protože jsem si to tak původně naplánovala, a nakonec jsem nedělala nic moc produktivního. I když na druhou stranu jsem dokoukala celý seriál a objevila nového interpreta, takže asi všechno má svá pozitiva.

Pokud jste i vy letos maturovali, tak se pochlubte dole v komentářích, jak jste dopadli, nebo si klidně postěžujte. Jinak ještě chystám článek o knížkách k maturitě - o těch, které jsem četla, nějaké tipy na dobré knížky :)

Share:

5 komentářů

  1. Trošku se mi nelíbí, jak je vlastně člověk při té slohovce z češtiny omezovaný :(

    OdpovědětVymazat
  2. Pamatuji si svou maturitu jako by to bylo včera. Ten stres při svaťáku a strašení se státní maturitou. Ano, bohužel můj ročník byl pokusným králíkem státní maturity. Nikdo nevěděl, co má čekat, nikdo nevěděl ani to, jestli vůbec bude státní maturita :-D Takže nás profesoři připravovali na obě verze :-D

    Jinak koukám, že slohovka z češtiny je stejně uhozená jako první rok státní maturity :-(

    Inka Lifestyle Blog -> fotografie, líčení, DIY a samozřejmě zabava :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Cekaji me ted posledni statnice, ale pocity mam podobne jako u maturit - myslim, ze zakonceni by melo byt jine, vic vypovidajici o mysleni a osobe studenta, ne, ze se ma neco "nabiflovat"...ja uz ted vim, ze az budu mit potomka, rada ho poslu do nejake "alternativni skoly" :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky možnost :) Co se týče vysoké školy, tak v Česku bych na ni rozhodně nešla, proto jsem uvažovala nad unvierzitou v Anglii - jejich školství se mi líbí mnohem víc :) Skvělé by bylo, kdyby se k jejich školství časem přiblížilo i to české, ale zatím to na to moc nevypadá :/

      Vymazat
  4. Jak já jsem ráda, že jsem maturovala ještě "po staru"! Doteď si pamatuji ty stresy a tu neskutečnou úlevu :)

    Zápisky z cest a života v Anglii ⇨ Diary of M

    OdpovědětVymazat

Děkuju za návštěvu i komentář :)