Recenze: Intouchables (Nedotknutelní)

Film Nedotknutelní se odehrává v současné Francii. Hlavním hrdinou je černoch Driss (Omar Sy; Samba, X-men: Budoucí minulost), který získá práci pečovatele u zámožného pána ve středních letech, Phillipa (François Cluzet; Umění milovat). Phillipe je vážně postižený, od krku dolů se nemůže hýbat, a proto potřebuje asistenta, který u něj bude skoro celý den. Tito dva hlavní hrdinové působí jako protiklady, ale i tak si porozumí. Hlavní součástí tohoto filmu je osobitý humor Drisse, bez kterého by tento film nebyl.

ŽÁNR: Komedie, Drama, Životopisný
PŮVOD: Francie, 2011

OCENĚNÍ: Film byl roku 2013 nominován na Zlatý glób v kategorii nejlepší zahraniční film, nakonec však vyhrál italský film Velká nádhera, který získal i Oscara. Ale Intouchables získal v roce 2013 Českého lva za nejlepší zahraniční film. Ale film byl Francií také vyslán na Oscary v kategorii nejlepší cizojazyčný film, bohužel nezískal nominaci. Další sice není ocenění, ale určitě je to obrovská čest, jelikož v roce 2011 dostali tvůrci filmu pozvání na večeři do Elesejského paláce od tehdejšího prezidenta, Nicolase Sarkozyho. Další ocenění, které film či jeho představitelé získali: César pro nejlepšího herce (Omar Sy byl prvním hercem černé pleti, který tuto cenu získal), Cena Goya za nejlepší evropský film, Cena Japonské filmové akademie za vynikající zahraniční film, Satellite Award za nejlepši cizojazyčný film, Cena David di Donatello za nejlepší EU film, NAACP Image Award za vynikající cizojačný film.

REŽISÉŘI: Režii měli na starost dva pánové - Olivier Nakache a Eric Toledano. Tito dva režiséři spolu pracovali i na filmu Samba z roku 2014, i v tomto filmu ztvárnil hlavní roli herec Omar Sy.
HUDBA: Ludovico Einaudi
Důležitým je u filmu Nedotknutelní zejména scénář, který stojí na dialozích hlavních hrdinů. Tento film vás zaujme hlavně svým osobitým stylem a humorem. Také střih je důležitým faktorem, opět se kamera mění hlavně v dialozích, kdy se střídají pohledy na jednotlivé hrdiny. A rozhodně také musím zmínit hudbu, která vás chytí za srdce – hlavní „znělka“ a motiv filmu je klavírní skladba, která je opravdu nádherná a motiv této skladby se během filmu vyskytuje vícekrát. Musím říct, že hudby u tohoto filmu si zkrátka nejde nevšimnout, jelikož skvěle dotváří atmosféru jednotlivých scén a soundtrack tohoto filmu jsem si zamilovala. Je nádherný a složil ho Ludovico Einaudi, hlavní skladba se jmenuje Una Mattina, což znamená Jednoho rána (název v italštině, jelikož skladatel je Ital).

Ve Francii se tento film stal druhým nejnavštěvovanějším francouzským filmem všech dob. V porovnání se snímky z celého světa se dostal na třetí místo. Velký úspěch film taky slavil v Německu, kde se film držel na první příčce návštěvnosti v kinech celých osm týdnů.

Tento film mi byl už mockrát doporučován, ale sama jsem se k němu nikdy nedostala. Ve škole v hodině francouzštiny jsme se měli dívat na film a nakonec jsme se na něj tedy i dívali. Ale na hodinu, kdy se na film dokoukávalo, jsem chyběla, navíc ve škole jsem si neměla možnost tento film plně „vychutnat“, a tak jsem se na něj podívala sama doma, od začátku do konce. A jsem velmi ráda, že jsem mohla tento film zkouknout.
Humor tohoto filmu je velmi osobitý a to je to, co si u něj zamilujete. Nemám pocit, že bych viděla jakýkoliv film podobný tomuto. Navíc film Nedotknutelní je inspirován skutečným příběhem, a proto je zážitek z něj o to hlubší. Hlavní hrdinové vám přirostou k srdci a je neuvěřitelné sledovat, jak se jejich vztah vyvíjí. I když je jeden z hlavních hrdinů těžce postižený, necítíte se špatně za to, že se u filmu smějete, jelikož se mnohdy smějete spolu s ním.

V Evropě film sice u diváků „zabodoval“ a stal se oblíbeným, avšak v USA se film setkal s rozporuplným až negativním přijetím.

A jelikož je film inspirován skutečnými událostmi, je zajímavé vědět, které scény jsou přesně podle skutečnosti a které nikoliv, zde je citace z portálu lidovky.cz: Scény, kdy se Driss (Omar Sy) s Philippem (François Cluzet) řítí šílenou rychlostí městem a zastaví je policista a dvojice se vymluví na Phillipův záchvat, jsou pravdivé. Zrovna tak část, kdy Driss napadne upravit Philippeho kolečkové křeslo tak, aby bylo schopné vyšší rychlosti a dalo se s ním závodit. Naproti tomu Například reálný Abdel nikdy nepolil Philippovi nohy vařící vodou, aby zjistil, jestli dokáže cítit bolest. Také nikdy neoholil aristokratův knírek do hitlerovské podoby. „Ale je to přesně ten typ věcí, co by Abdel určitě rád udělal," komentuje Phillipe.

Dále oproti filmu, kdy Driss je černoch, skutečný pečovatel Phillipa se jmenoval Abdel a byl to Arab. Na společné cestě v Maroku si dokonce oba našli manželky, založili rodiny a zůstali přáteli. Zde jsou na premiéře filmu Intouchables – zde.

Svůj celkový dojem shrnu jednou větou: „Pokud se mě někdo zeptá na moje oblíbené filmy, rozhodně nezapomenu zmínit i tento.“

Share:

0 komentářů

Děkuju za návštěvu i komentář :)