Recenze: Milion sluncí (Beth Revis)

Původní název: A Million Suns
Autor: Beth Revisová
Překlad: Petr Eliáš
Nakladatelství (rok): CooBoo (2012)
Počet stran: 360

Anotace:
Celé Universum je jedna velká lež. Když se to jeho obyvatelé dozvěděli, rozpoutal se chaos.

Jsou to už tři měsíce, co Amy odpojili. Kam se podívá, všude stěny, už tři měsíce. Syn se ujal velení lodi a rozhodl se skoncovat s Phydusem a přestat svým lidem lhát. Jenže ani on nezná celou pravdu, a když spolu s Amy začínají zjišťovat, co všechno jim zatím zůstalo utajeno, je jasné, že před sebou mají dlouhou cestu, na níž si každý krok musí tvrdě vybojovat. Jak to bude dál s Lodí mezi hvězdami?

Obálka:
Obálky této série se mi moc líbí, i když bych na přebal 2. dílu nedávala, takhle vyobrazené postavy, protože to může docela brát vaši vlastní představu, ale to naštěstí není můj případ. Hvězdy jsou tentokrát více do modra a vše působí krásně vesmírně, takže až na ty postavy se mi tato obálka líbí.


Děj:
Syn se na konci 1. dílu stal Otcem a nadále jím je, ale zjišťuje, že lidé bez Phydusu se nedají tak snadno ovládat a zmanipulovat. Na lodi převládá chaos a zmatek a přichází také spousta názorů na vládu Syna. Amy se Synem zjišťují samé překvapivé věci o lodi i o některých lidech, kteří na ní žijí nebo žili. Amy si i nadále připadá na lodi cizí a až příliš odlišná a spousta lidí jí to také dává najevo, ale alespoň Syn při ní stále stojí.

Hodnocení:
Po prvním dílu, z kterého jsem byla nadšená (recenze zde), jsem se na ten další obzvláště těšila a musím říct, že mě vůbec nezklamal. Děj nepřechází do žádné nudné dějové linky, ale právě naopak - děj je stále napínavější a napínavější. Na lodi i mezi lidmi se stále něco děje a objevují se další a další tajemství, která vyplouvají na povrch a že jich je dost - a objeví se pár základních informací a odhalení, které jsem nečekala a příjemně překvapila. Co se týče postav, tak sympatičtější je mi Syn, který se ve všem snaží brát ohled na všechny lidi žijící na lodi, kteří mají po dlouhé době konečně mají právo vlastní volby. Zato Amy mi přijde docela dost sobecká až panovačná - tak trochu by chtěla, aby vše bylo po jejím, ale zase se mi líbí její zapálenost ohledně věcí, které zjišťuje a chce pátrat dál.

Hvězdičkové hodnocení:
Celkově se mě tento díl opět naprosto dostal a díky strhujícímu konci se těším na ten další. Děj je plný zvratů, nečekaných událostí a zmatených citů mezi Amy a Synem. Naprosto strhující je ovšem konec, který si nesmíte nechat ujít. Tuto trilogii naprosto doporučuji.


Ukázky:

(str. 53) Amy na mě divoce zahlíží, na tvářích rudé skvrny od vzteku. ,,Kdyby sis přiznal, že na týhle zkurvený lodi na všechno sám nestačíš, možná bys viděl, že máš kolem sebe lidi, co by ti mohli pomoct!"

(str.109) Bylo mi třináct, ještě jsem žil na Oddělení. Loď měla přistát za třiapadesát let a sto čtyřicet sedm dní a já měl být tím, kdo vyvede všechny z Universa do nového světa. Už jsem byl v Nemocnici dost dlouho na to, abych si ujasnil, že Harley je můj nejlepší kamarád, Doktor je většinou v pohodě a že už to nebude trvat dlouho a já se - konečně - začnu učit velet.
Všechno bylo fajn. Tehdy.

(str. 258) Dojdu na velitelský můstek sotva pár minut předtím, než má solární lampa zhasnout - tentokrát podle plánu - a spěchám přímo do Otcovy kajuty, otevřu skříň a vytáhnu slavnostní talár. Po ramenou jsou roztroušené hvězdy, na lemu je planeta. Tenhle hábit symbolizuje veškerou naději a veškeré sny, které můj lid kdy měl. A já jim ty sny dnes splním.

Share:

0 komentářů

Děkuju za návštěvu i komentář :)